Technika jízdy

     Jízda na nějakém volném prostranství a na trati při soutěži RC aut jsou dvě zcela odlišné záležitosti. Abyste předešli počátečnímu rozčarování a tomu, že ze sebe na skutečné závodní trati uděláte naprostého blbce, zkuste si přečíst trochu teorie ale hlavně nácvik základní pilotáže...

     Možná vás překvapí, že v soutěžích vítězí RC auta, která se vám jeví jako relativně pomalá, nejedou razantním způsobem ale spíše plynule. Naopak auta, která energicky akcelerují i brzdí se vám jeví jako relativně rychlá, ale končí v hloubi startovního pole. Proč tomu tak je?

Odpověď je ve zvládnutí těchto faktorů jízdy:

a) Režim jízdy (rozjezdy, brzdění, smyky;   b) Vedení modelu v ideální stopě.

Bez zvládnutí těchto technik nemáte šanci na úspěch. Jak tedy na to?

Teorie -režim jízdy

Akcelerace

Rozjezd a akcelerace RC auta musí být velice rychlý, ale přitom plynulý a řiditelný. Při rozjezdu a zrychlení nesmí prokluzovat hnací kola. Jen tak je akcelerace nejúčinnější a nedochází k časové ztrátě. Pokud prokluzují hnací kola, je model těžko ovladatelný a snaží vybočit z přímého směru. Ani výkon motoru není plně využit a zbytečně plýtvá energií pohonných baterií.

Prokluzu hnacích kol můžete zabránit několika způsoby:

  • stažením výkonu motoru na regulátoru nebo vysílači;
  • použitím přilnavějších pneumatik;
  • výměnou převodů za těžší;
  • změna exponenciály nebo reakční doby náběhu plynu na vysílači
  • výměnou motoru za slabší.

 

Brzdění

Pro brzdění platí totéž co pro akceleraci, je vždy třeba zachovat řiditelnost modelu, tedy otáčející se kola. Jsou-li kola zablokována a kloužou smykem, brzdný účinek není tak velký a navíc je model v tu chvíli neřiditelný. Tomu můžete zabránit těmito způsoby:

  • snížením účinku brzdy na regulátoru;
  • použitím přilnavějších pneumatik;
  • využitím funkce ABS na vysílači;
  • vhodnou technikou průjezdu zatáčkou viz dále.

 

Smyk

Ke smyku může dojít na zadní nápravě, kdy se auto začíná stáčet do tvaru spirály (přetáčivost), nebo na přední či obou nápravách, kdy auto odmítá zatočit (nedotáčivost). Smyk na zadní nápravě eliminujte natočením řídicích kol do směru jízdy. Smyk na obou nápravách eliminujte zpomalením.

 

Průjezd zatáček

Režim jízdy v zatáčce je znázorněn na obr. 1:

Hlavní zásada je, do zatáčky najet pomaleji a ze zatáčky vyjíždět rychle tak, abyste měli po celou dobu model pod kontrolou. Z plné rychlosti z rovinky přejděte před zatáčkou do intenzivního brzdění na pokraji zablokování kol. Pozor, kola se musejí stále otáčet, nesmějí se úplně zablokovat. Brzděte v takové vzdálenosti před zatáčkou, abyste do poloměru zatáčky vjeli již bez brzdění setrvačností a rychlostí na hranici smyku. Ve středu zatáčky - od vrcholu - začněte postupně a plynule akcelerovat tak, abyste vedli auto těsně pod hranicí smyku.  Na konci zatáčky, kdy máte řídicí kola v přímém směru již máte vyšší rychlost a můžete bez obav z vybočení dát plný plyn. Tento režim průjezdu zatáčkou vyžaduje seřízení ovládání RC auta tak, že v neutrální poloze páky plynu jede model setrvačností. Takto seřízené ovládání je ideální.

 

 

 

 

Někteří piloti RC aut, hlavně začínající, seřizují aktivaci brzdy již na neutrální polohu. V takovém případě je třeba projet zatáčku podle obr. 2. Projetí zatáčkou však bude o trochu pomalejší, ale pro začátečníky bezpečnější.

 

 

 

 

Pro oba typy průjezdu platí, že pkud následuje za projetou zatáčkou další, je třeba držet nižší rychlost opětovně na hranici smyku. Toho se dá dosáhnout buď velmi citlivými prsty na plynu, nebo tzv. vrkáním, kdy se o plyn v rychlém sledu jen "brnká".

 

Ideální stopa

 

Ideální stopa zatáčky je koridor o šířce RC auta s největším možným poloměrem opsaným v místě zatáčky, ten totiž umožní plynulý průjezd nejvyšší možnou rychlostí. Do zatáčky najíždějte z vnějšího kraje dráhy k vrcholu zatáčky na vnitřním okraji dráhy, a ze zatáčky vyjeďte na vnějším okraji dráhy viz obr. 3:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ideální stopa ve vícenásobných zatáčkách vede tak, aby největší poloměr koridoru byl v poslední zatáčce viz obr. 4:

V počátečních zatáčkách se tedy průjezd přizpůsobuje poslední zatáčce, aby výjezdová část byla co nejpřímější a dovolovala maximální akceleraci. Geometrický vrchol zatáčky není totožný s vrcholem zatáčky ideální stopy.

 

Spojení režimu jízdy a ideální stopy

Správný režim jízdy umocněný ideální stopou při průjezdu zatáček je předpoklad solidního celkového umístění. Režim jízdy a ideální stopa samy o sobě neznamenají nic, podstatné zkrácení časů přinese až jejich spojení do správné techniky jízdy. Na obrázku je zobrazen správný režim jízdy ve vícenásobných zatáčkách v ideální stopě.

 

 

 

 

 

 

 

 

Kolize

Při skupinových závodech nikdy nebudete jezdit na závodní dráze sami. Případná kolize s vytyčovacím prvkem dráhy nebo se soupeřem vás připraví o drahocenné sekundy, možná i o celá nenajetá kola. Kolize vás navíc rozhodí z rytmu a v důsledku toho zase podstatně ztratíte. Včasným zpomalením, kterým se vyhnete kolizi, ztratíte pouhé desetiny sekundy, které nemusí ani konečné pořadí ovlivnit. Proto je nesmírně důležité vyhýbat se VEŠKERÝM kolizím. Mějte vždy snahu "nesestřelovat" pomalejší auta, nestrkat do nich zezadu ani z boku, vyvarovat se najíždění na vytyčovací prvky trati. Raději uhněte z ideální stopy rychleji jedoucím modelům, aby ony “nesestřelily” vás - vyplatí se to jak vám, tak soupeřům. Navíc budete v daleko větší oblibě, než ti, co působí na závodech více škody, než užitku a Fair Play zábavy.
 

Předjíždění

Předjíždění je nejnáročnější manévr. Pilot musí odhadnout stopu a rychlost, kterou pojede vlastní i předjížděný model a najít vhodné místo pro bezkolizní předjetí. Je vhodné si nejprve "přečíst" jezdecký styl předjížděného modelu a pak zvolit nejlepší způsob předjetí. Následují předjížděcí manévry od nejbezpečnějšího po nejriskantnější:

 

1) Předjetí na rovince - musíte mít o poznání rychlejší model.  Pak volte plynulou stopu bez prudkých myšek a pokud možno po straně, která bude při vjezdu do zatáčky stranou vnější. Tím máte zabezpečenu ideální stopu.

 

2) Předjetí ve výjezdu - auta se slabší akcelerací lze nejbezpečněji předjet tak, že zvolíte stopu s posunutým středem zatáčky (viz obr. 7 - červená stopa). Tím dosáhnete toho, že při výjezdu můžete plně akcelerovat o něco dříve než soupeř a vaše zrychlení vám umožní bezpečné předjetí.

 

 

 

 

 

 

3) Předjetí vnitřkem - auto jedoucí v ideální stopě můžete předjet vnitřkem (viz obr. 8 a vůz A). Tak se dostanete do zatáčky dříve než auto předjížděné, avšak s rizikem potíží na výjezdu.

 

 

 

 

 

4) Předjetí ideální stopou - Máte-li ideální stopu vy (vůz A na obr. 9), můžete projet zatáčku vyšší rychlostí, než auto předjížděné, nicméně s rizikem, že vás vytlačí, pokud se před něj nestihnete včas zařadit.

 

 

 

 

Kam se dívat při řízení

Důležitou součástí správné techniky jízdy je také to, kam se díváte. Podobně jako při jízdě na kole, kdy se vám snáz drží směr, pokud se díváte před sebe a ne na přední kolo, je dobré nesoustředit zrak přímo na model, ale před něj. Uvědomte si, že i při „bídné“ rychlosti 30 km/h model urazí více než 8 metrů za sekundu, takže pokud se soustředíte přímo na něj, nemáte šanci správně najíždět do zatáčky nebo reagovat na jakékoliv překážky na trati či ostatní auta. Vždy je třeba se soustředit na cíl – další důležitý úsek trati (např. následující zatáčku), k němuž model přivádíte spíše z okraje zorného pole, do značné míry podvědomě – samozřejmě to vyžaduje trénink a dokonalou znalost chování modelu.

 

Trénink jízdy

Nyní je čas převést teorii do praxe. Kromě modelu budete potřebovat něco pro vytyčení trati. Použít můžete buď originální plastové poklice, nebo si vyrobit své např. ze starého linolea, pneumatik, plechovek apod.:

 

Tvorba trati

Pomůcky pro vytyčení trati se samozřejmě liší podle povrchu. Jiné budou potřeby vevnitř na koberci či parketách, venku na asfaltu nebo na off-roadovém terénu. Pro tréning ale většinou všem postačí obyčejné „čočky“ či kužely o přibližném průměru 20 - 30 cm. Jsou snadno přenosné i skladovatelné a trať je hotova za pár minut. Měly by mít kontrastní barvu vůči povrchu trati. Zhotovit se dají s minimálními náklady z linolea, plechu, plastových misek pod květináče nebo koupit hotové. Zároveň ale předměty vytyčující trať nesmějí být pro model nebezpečné, pokud do nich najede!

 

Vytyčení trati je nezbytné, ježděním "jen tak" se nic nenaučíte!

 

V počátku každé lekce začněte jezdit velice pomalu. Jezděte v ideální stopě a seznamte se s tratí. Po odjetí několika seznamovacích kol začněte postupně zrychlovat. V zatáčce, kde dostanete smyk, jeďte v příštím kole o něco pomaleji a režim jízdy s ideální stopou si zapamatujte. Pozor na správný způsob brždění před zatáčkou (viz. výše). Pak budete jezdit na hranici možností svých, i svého modelu.

Dodržujte zásadu, že k následující lekci se má přistoupit až po dokonalém zvládnutí té prováděné. Pro zkušenější jezdce můžete zvýšit obtížnost zúžením trati a branek.

Cílem toho všeho je zvládnout spolehlivě řízení, aby vám nečinila potíže jízda od sebe a proti sobě, získat základní reflexy, abyste nemuseli nad vším uvažovat. Pokud se vám stává, že zatáčíte na opačnou stranu, zkuste si představit, že v autě sedíte. Někomu pomáhá, že se natáčí současně s modelem - jen opatrně, šermování anténou bývá nebezpečné. Součástí tréninku je také odhalení zásadní skutečnosti, že ovladač plynu má i jiné polohy, než jsou plný plyn a plná brzda. A dokonce zjistíte, že okruh projedete rychleji, pokud plný plyn použijete jen někdy - na tom správném místě.

 

Lekce č. 1- Akcelerace a brzdění

Podmínky: oválná trať, kluzký povrch nebo ne příliš přilnavé pneumatiky.

Rozjíždějte se co možná největší akcelerací z čáry START až do maximální rychlosti RC auta. Následně co nejintenzivněji brzděte do úplného zastavení na čáře CÍL. Okolo vytyčovacího prvku jezděte v ideální stopě. Později úkol upravte tak, že před zatáčkou jen přibrzdíte a vůz necháte dojet na neutrál setrvačností.

Cíl tréninku: nácvik maximální akcelerace a maximálního brzdění bez prokluzu kol a zároveň udržení v přímém/požadovaném směru. Procvičení použití brzdy a neutrálu.

 

Lekce č. 2 - Plynulá jízda

Podmínky: oválná trať.

Jezděte v ideální stopě dráhy, jde o získání citu pro řízení a součinnost plynu, brzdy a neutrálu, odhad vzdáleností a chování RC auta.  Snažte se jezdit velice plynule a přitom v zatáčkách na hranici smyku. Nezapomínejte, že při tréninku musíte střídat oba směry jízdy.

Cíl tréninku:  Odbourat styl "brzda-plyn" a využití již naučené práce s brzdou a neutrálem pro maximálně plynulou jízdu v ideální stopě.

 

Lekce č. 3 - Osmičky

Podmínky: ovál z předešlé lekce s přidanou brankou č. 3 uprostřed.

Provedení tréninku dle scénáře z předchozího tématu. Po zvládnutí osmičky střídejte jízdu na oválu s jízdou do osmičky tak, že po jednom okruhu osmičky objedete jeden a půl okruhu na oválu. Tím dosáhnete vedení tréninkové jízdy oběma směry. Akcelerujte až poté, kdy má model kola v přímém směru na projetí následující rovinky s brankou!

Cíl tréninku: Procvičení práce s plynem a brzdou, využití ideální stopy a citu pro řízení. Reakce na aktuální situace.

 

Lekce č. 4 -Písmena

Zatím jste točili prakticky stále tutéž zatáčku, nyní je čas přejít na nácvik nepravidelných rovin a různě ostrých zatáček. K tomu si zvolte tratě ve tvaru písmen L, C, T, F, M, atd. Cvičte jízdu v obou směrech, nezapomínejte pracovat správně s plynem, brzdou a volte správnou stopu. Nebrzděte a nezatáčejte současně, kola ve smyku přináší nespolehlivou, zbrklou a kolizní jízdu!

Cíl tréninku: Návyk na správný styl jízdy i na nepravidelné trati. Důraz na spolehlivou a plynulou jízdu bez kolizí.

 

Lekce č. 5 - Slalom

„Lahůdka“ pro skutečné závodníky. Vícenásobné zatáčky bezprostředně navazující na sebe. Trať si postavte podobnou jako na nákresu nebo těžší variantu s různými poloměry a úhly navazujících zatáček. V tomto cvičení je důležité si uvědomit, že nelze s modelem jezdit v režimu plný plyn a plná brzda, ale vhodně dávkovat rychlost pro průjezd dráhou. Šířku branek nechte pouze 0,3 až 0,5 m.

Cíl tréninku: Získání citu pro přesné řízení modelu současně s různým dávkováním plynu. Procvičení průjezdu technických úseků nižší rychlostí. Měřeným tréninkem si můžete ověřit, že nejrychlejší je plynulá jízda. Další cesta ke zlepšení časů je volba ideální stopy…

 

Lekce č. 6 – Pokročilé jízdní techniky a jízda smykem

Pro tuto lekci je již nezbytné mít model vhodně připravený. Minimálně nastavení diferenciálů, tlumičů a vhodná volba pneumatik. Nejlépe se smyk cvičí na kluzkém povrchu, jako jsou parkety nebo lakovaný beton a s dostatečně výkonným modelem.

 

Na průjezd zatáčkou má samozřejmě vliv uspořádání hnaných náprav a také nastavení podvozku. Pokud jste si naladili mírně přetáčivý model, můžete toho využít ve svůj prospěch. Průjezd zatáčkou s využitím kontrolovaného smyku je oblíbená technika zkušených jezdců. Využívá přibrzdění při nájezdu do zatáčky, které způsobí, že zadní kola začnou klouzat ven ze zatáčky a předek auta se stáčí k vnitřnímu okraji dráhy. V tu chvíli srovnáte kola do přímého směru a přidáte s citem plyn. Auto projede zatáčkou se všemi čtyřmi koly ve smyku, v pravý čas se srovná do přímého směru pro výjezd ze zatáčky a můžete plně akcelerovat o poznání dříve, než u běžného průjezdu bez smyku (obr. 16).

 

 

 

Pokud do zatáčky vjedete příliš rychle, zadní kola začnou klouzat a auto udělá hodiny. Abyste tomu zabránili, stočte kola ve směru ven ze zatáčky a smyk vyrovnejte. Není to způsob jak projet zatáčku rychleji, ale zpravidla tak zabráníte ztrátě kontroly nad modelem (obr. 17).

 

Další možnost je nedotáčivost. Model přestane reagovat na řízení a pokračuje rovně bez zatočení. To lze řešit pouze zpomalením natolik, aby přední kola udržely a zvládly setrvačnou sílu modelu.

 

Tyto pokročilé techniky nevyužívá každý a ti kdo je používají, mají stejně každý svůj osobitý styl na dráze. Úzce souvisí s nastavením modelu a jízdní technikou, která danému jezdci vyhovuje. Postupem doby a zkušenostmi si každý najde to své. Nemá smysl se učit konkrétní styl ihned a násilím, proto můžete přejít k další lekci bez brilantního zvládání smyku...

 

Lekce č. 6 - Jízda na závodní dráze

Nyní jste konečně připraveni vyjet na skutečnou závodní trať! Můžete vyrazit na první skutečný závod, nebo si jen postavit kopii některého skutečného okruhu. Sice vám bude zpočátku stále ještě úzký, ale pokud jste poctivě trénovali okolo talířů, neměla by úvodní seznamovací fáze trvat příliš dlouho. První jízdy berte jako seznamovací, zvykejte si na prostor a rozměry trati, zaměřujte se na správnou techniku jízdy, na včasné brzdění a akceleraci, na průjezd zatáčkami v optimální stopě. Rychlost zatím není důležitá, ta se správným zvládnutím techniky jízdy přijde sama.

 

Závěr

Takto vedený trénink vám sice zabere nějaký čas, ale sami zjistíte, že trénink prováděný tímto způsobem je velice efektivní, a budete jistě mile překvapeni dosaženými výsledky a možnostmi svého modelu. Budete se také schopni snadno a rychle přizpůsobit novým a neznámým tratím i povrchům na různých závodech.

Už byste i měli vědět, že se dá porazit motorově silnější model pomocí plynulé jízdy, optimální stopou a hlavně bez kolizí. Nemá cenu se pouštět do experimentů s tuningem, nebo nastavením podvozku, pokud ještě nemáte zvládnutou pilotáž. Nejprve musíte umět projíždět závodní okruh s jistotou, a v časech, které se budou lišit mezi jednotlivými koly jen minimálně, abyste byli schopni spolehlivě rozlišit, zda provedená změna v nastavení má kladný nebo záporný vliv na jízdní vlastnosti modelu.

Nesnažte se všechno zvládnout za pár dní. Zlepšení přichází postupně a jen při vytrvalém a poctivém tréninku.

 

Upraveno z původního článku Ing. Mgr. Kotraby